... aby se třásli strachy
V další hodině dějepisu jsme se zabývali ruskými revolucemi roku 1917
Běloruská autorka Světlana Alexijevičová, která v roce 2015 obdržela Nobelovu cenu za literaturu, ve své knize Doba z druhé ruky. Konec rudého člověka citovala několik výroků bolševických vůdců:
Poznali jsme dějiny, které před námi tajili...
„Musíme přesvědčit 90 milionů ze sta, žijících v Sovětském Rusku. Se zbylými není možné se bavit, ty je třeba odstranit.“ (Zinovjev, 1918.)
„Pověsit (bezpodmínečně pověsit, aby to lidé viděli) nejméně 1000 zavilých kulaků a zazobanců..., sebrat jim všechno obilí, určit rukojmí... Provést to tak, aby to na stovky verst kolem lidé viděli a třásli se strachem...“ (Lenin, 1918.)
„Moskva doslova umírá hladem...“ (profesor Kuzněcov k Trockému.) Trockij: „To není žádný hlad. Když Titus dobýval Jeruzalém, židovské matky jedly svoje děti. Přijít a prohlásit „Máme hlad“ můžete teprve pak, až donutím vaše matky jíst svoje děti.“
Zdroj: ALEXIJEVIČOVÁ, Světlana. Doba z druhé ruky. Konec rudého člověka. Str. 11. Z ruštiny (Rusko 2013) přeložila Pavla Bošková. Příbram: Pistorius a Olšanská, 2015, 496 s. ISBN 978-80-87855-16-4
V naší hodině dějepisu jsme se zabývali předpoklady ruských revolucí i tím, co přinesli.
Pracovní list se zápisem najdeš v příloze.