2009/2010
Rok velké rekonstrukce školy, aneb školní rok 2009/2010 na Mendelce
Rok velké rekonstrukce školy,
aneb školní rok 2009 – 2010 na Mendelce
(458 žáků v 18 třídách)
Konečně jsme se dočkali! O prázdninách roku 2009 začala velká rekonstrukce naší školy hrazená z finančních prostředků Evropské unie v rámci Regionálního operačního programu Moravskoslezského kraje a z prostředků města Karviné. A pokračovala po celý školní rok. Co všechno přinesla? Byl zbourán starý průchod mezi hlavním pavilonem a dalšími výukovými pavilony a postavena nová bezbariérová spojovací chodba, jejíž jedna stěna je zároveň stěnou nové tělocvičny. Chodba ústí na tzv. náměstíčku, kde se jednak kříží všechny ostatní chodby a kde je zajímavě řešené prostranství u školního bufetu s barevnými sedačkami. U jednoho pavilonu bylo přistavěno patro se čtyřmi menšími učebnami určenými pro dělenou výuku cizích jazyků. Ve všech pavilonech byla instalována nová okna a všechny byly zatepleny a dostaly barevnou fasádu.
Modernizací prošlo i vybavení školy. Byly rekonstruovány a zcela nově vybaveny učebny chemie a fyziky, nová hudebna, nová cvičná kuchyňka, učebna výtvarné výchovy s blízkou keramickou dílnou, školní dílny, nová žákovská knihovna, dvě mediální učebny a jedna učebna volných aktivit určená k realizaci čtenářských dílen a dramatické výchovy. Dvě nově postavené jazykové učebny byly vybaveny sluchátkovým systémem a díky dalšímu (městskému) projektu nazvanému Karvinský informační systém jsme získali ještě jednu počítačovou učebnu. Až na dvě výjimky byly do všech našich učeben, tedy i kmenových, instalovány diaprojektory a interaktivní tabule. O prázdninách pak byly vybourány u dvou pavilonů starších žáků staré kójové šatny a místo nich instalovány barevné šatní skříňky, které budou sloužit všem žákům 4. až 9. ročníku. Aby naše škola vypadala takhle krásně, musela téměř celý rok vypadat jako staveniště. A v ní jsme se učili.
Ve snaze co nejméně narušit výuku nejmladších žáků a zcela zajistit jejich bezpečnost se obě první třídy a II.B učily po celý školní rok v upravených prostorách školní družiny. Část ostatních tříd 1. stupně (zejména třídy 5. ročníku) se v průběhu roku několikrát stěhovala tak, jak to vyžadovaly potřeby postupujících prací. I vstupy do školy se několikrát v roce měnily, žáci většiny tříd 1. stupně vcházeli po část roku do svého pavilonu provizorním vchodem přes školní hřiště. Celkově nejsložitější situace však byla v prvním pololetí, kdy se přestavovala spojovací chodba a kdy se dláždil vestibul mezi šatnami, takže žáci a učitelé museli na některé hodiny přecházet venkovními prostory, a několik chladnějších dní, kdy nebylo zprůchodněno vedení ústředního topení, se muselo přitápět přímotopy, které škole zapůjčila stavba. V listopadu se objevil další problém – stavbaři zjistili závadu na střešní konstrukci staré tělocvičny. Po celý zbytek školního roku se řešilo, jakým způsobem bude tato závada odstraněna, a teprve o hlavních prázdninách se pak toto řešení realizovalo. Pro školu to ovšem znamenalo hledání náhradních řešení pro výuku tělocviku, nakonec se podařilo většinu hodin odučit v tělocvičně bývalé ZŠ Žižkova, která v současnosti patří Slezské univerzitě. Po celou dobu jsme důsledně dodržovali zásadu, že stavba musí být oddělena od prostorů výuky, a díky velmi dobré kázni našich žáků i za pomoci doporučení organizace Prevent Morava proběhla celá akce bezpečně a bez větších problémů.
Přes všechny tyto těžkosti se škole dařilo plnit všechny důležité úkoly z oblasti výchovně vzdělávací práce. Pokračovali jsme v promyšleném zavádění našeho školního vzdělávacího programu s názvem Učící se škola v 1., 2., 3. a 6., 7. a 8. ročníku. Vedle rozvoje pro nás zcela nových prvků (v 3. ročníku jsme letos poprvé učili integrovaný předmět „člověk a jeho svět“, kde jsme využívali našich bohatých zkušeností z výuky „prvouky“, v 8. ročníku jsme poprvé vyučovali povinně pro všechny žáky němčinu a zkušenosti z „rodinné výchovy“ jsme transformovali do výuky „výchovy ke zdraví“) jsme pokračovali v rozvoji toho, co jsme začali v letech minulých. Ať už to byla práce s novými žákovskými knížkami umožňujícími sebehodnocení úrovně vybraných dovedností vedoucích k osvojení si klíčových kompetencí nebo promyšlenější práce s týdenními plány, které jsme ponechali pro žáky 6. a 7. ročníku.
Pokračovali jsme rovněž v realizaci školního systému týdenních výjezdů našich žáků, který jednoznačně přináší zlepšení klimatu v jednotlivých třídách i v celých ročnících, což se následně odráží v kvalitě vzdělávání. A tak se 46 šesťáků účastnilo adaptačního pobytu v Trojanovicích, většina sedmáků se účastnila tradičního lyžařského zájezdu, téměř všichni osmáci se účastnili týdenního turisticko mediálního kurzu a deváťáci, ač ještě nepracovali podle našeho školního vzdělávacího programu, vyjeli na pětidenní turisticko poznávací výlet do Českého krasu a Prahy. Přestože konečnou optimální podobu systému podobných výjezdů pro žáky 1. stupně teprve hledáme, absolvovali naši žáci letos dvě školy v přírodě (první I.B a IV.B a druhou I.A a obě druhé třídy). Kromě toho vyjeli letos zájemci ze 7. až 9. ročníku na zájezd do Anglie a byli zorganizovány jednodenní zájezdy do Osvětimi (pro žáky 9. ročníku) a Prahy (pro žáky 8. ročníku).
Život školy obohatila rovněž účast ve výukových projektech. Spolu s již tradičním partnerem ZŠ Hurbanova ve slovenském Martinu a novou spřátelenou školou Lucase Cranacha v německé Gotze jsme začali plnit úkoly v projektu „Zdraví pro Evropu“ programu Comenius. Jeho hlavním cílem je vzájemné poznání se dětí z těchto zemí a rozvoj jejich komunikačních dovedností v němčině. Na rozvoj dovedností komunikovat v cizích jazycích je zaměřen i městský projekt „Cizí jazyky – otevřené dveře do EU“. Vyvrcholením jeho prvního roku byla celoměstská soutěž, jíž se v angličtině účastnili všichni naši žáci 6. až 9. ročníku a v němčině všichni sedmáci a osmáci a ti žáci 9. ročníku, kteří se němčině učili jako volitelnému předmětu. Nejúspěšnějších 16 žáků naší školy pak za odměnu vycestovalo do Berlína či do Anglie.
Přes ztížené podmínky jsme letos uskutečnili řadu dalších tradičních větších aktivit. Již potřetí jsme pro většinu budoucích prváků a jejich rodičů zorganizovali po zápisech do prvních tříd projekt Nanečisto. Tradiční celoškolní projektový den napříč školou jsme tentokráte zaměřili na jinakost a multikulturalitu. Rozvíjeli jsme dále naše charitativní aktivity, jejichž nejzřetelnějším výrazem byl charitativní den na podporu našeho adoptovaného syna Daniela Kamanziho z Ugandy. Deváťáci se na Den učitelů již tradičně zapojili do vyučování ve třídách 1. stupně a ke konci školního roku již podruhé připravovali své absolventské práce, které pak prezentovali před hojným publikem složeným z učitelů, spolužáků i rodičů.
Na konci školního roku pak proběhly v souladu s naším systémem hodnocení pedagogů rozhovory zaměřené mimo jiné i na plnění jejich cílů pedagogického rozvoje.
Ano, naše škola v roce 2009/2010 zkrásněla! Už se všichni těšíme na příští školní rok.
září 2010, Mgr. Bohumil Zmrzlík